Rozhodla jsem se sepsat článek pro ty z vás, kdo se jednou do Japonska dřív nebo později vydají. Najdete zde praktické rady, kde koupit letenky, jestli potřebujete víza, jak se orientovat v Tokyu na nádraží, a další tipy, jak si komfortně užít cestu a následný pobyt v této magické zemi. Zdrojem jsou především moje zkušenosti.
Doba čtení: 10 minut
Komu se stýská po mém cestovatelském blogu, budu se snažit psát i tam :-)
Protože já a Viktor žijeme v Pardubicích, zvolila jsem víceméně žertovně start cesty v Pardubicích, ale pokud nejste zrovna někdo, kdo má cestovní horečku i při cestě do Prahy (mamko, soráč, ale víš, o kom mluvím), pak se samozřejmě bavíme o cestě z Prahy. Ještě jsme nevyzkoušeli letět do Japonska z Vídně, nebo třeba z Mnichova, ale myslím si, že ceny letenek jsou dnes už tak nízko, že by se jednalo spíš o zbytečný krok. Viz Odlety z Prahy níže.
Na letišti v Praze je možné nechat auto více dní na parkovišti, odkud vás odveze svoz přímo k terminálu. Ceník a další informace najdete zde. My tuto službu nevyužíváme, protože jsme v Japonsku vždy několik měsíců, navíc rádi cestujeme vlakem.
Cesta vlakem z Pardubic do Prahy je jen hodina cesty bez přestupu a cca každých 20 minut jede z Hlavního nádraží autobusová linka s označením AE (Airport Express) přímo na letiště (Nástupní zastávka je v ulici Wilsonova přímo před Fantovou budovou, pohodlně tam projdete z prvního nástupiště). Cesta trvá cca 40 minut a jízdenku koupíte v hotovosti u řidiče. Údajně stojí 60 Kč/osoba, my dva platili dohromady 79 Kč, na jízdence bylo označení "skupinová", nikde jsem ale takovou možnost nenašla. Nebo můžete rovnou zakoupit jízdenku "Vlak + AE", jejíž výhody naleznete zde.
ODLETY Z PRAHY
Ceny nejlevnějších zpátečních letenek do Tokya (letiště NARITA) se pohybují mezi 13ti až 16ti tisíci. Bavíme se tu o klasické ekonomické třídě, žádné další služby navíc. My máme dobré zkušenosti z ruským AEROFLOTem (přes Moskvu) a polským LOTem (přes Varšavu). Ruská posádka vám sice nebude nalívat jeden drink za druhým, nečekejte ani moc flirtózních úsměvů od letušek, za to vám ale poskytnou vše, co opravdu potřebujete. I polská posádka se o mě postarala více než na jedničku, když jsem loni cestovala s berlemi po operaci menisku, a bez požádání mi sami nabídli speciální asistenci poskytovanou od první chvíle odbavení v Praze až po poslední náležitosti v Tokyu.
Pokud chcete do Japonska třeba v zimě jako my, nebo v létě a rozhodujete se několik týdnů až pár měsíců před odletem, koukněte na Skyscanner, kde si můžete zvolit konkrétní datum odletu a příletu, nebo kliknout na "celý měsíc", kde se vám ukážou všechny dostupné ceny ve vámi vybraném měsíci na všechny dny, a vy už jen zakliknete ty nejlevnější dny, pokud cena je vaší prioritou.
Pokud je vám jedno, kdy se do Japonska podíváte, čekejte na akční letenky třeba přes Honzovy letenky (kde se mimo jiné objevily právě levné letenky (Praha-Tokyo s japonskými aerolinkami ANA), nebo jiné servery sondující trh s levnými nebo chybnými letenkami, a bookujte hodně dopředu. Nebo můžete přes Scyscanner kliknout na "celý měsíc" a poté zvolit "nejlevnější měsíc" a tam se vám ukáže, kdy je cesta do Tokya nejlevnější.
1. Když vyhledáváte letenky, otevřete si ve vyhledávači "nové anonymní okno", v Chromu ho naleznete pod třemi tečkami úplně vpravo nahoře. Prohlížeč o vás nebude sbírat tzv. cookies a nebude tak vědět (pevně doufám, že aspoň toto funguje, když už nás Velký bratr sleduje), že hledáte letenku do Japonska.
2. Pokud máte v hlavě už přesné datum odletu a příletu, nehledejte letenky moc dlouho a nezadávejte tam hned to vaše vysněné datum. Pokud ale jste nerozhodní a rádi hledáte letenky, aspoň si otevřete prohlížeč v tom anonymním režimu.
A proooč? Prohlížeč si pamatuje (cookies), co hledáte a pokud i pozná, co nejvíc chcete, není nic lepšího, než vám zvýšit cenu. Takže hledat anonymně a ne pokud možno ne moc dlouho (co se konkrétního data týče).
Jo a pokud už máte zakoupeno, nic dalšího už nehledejte, nebo fakt najdete ještě něco levnějšího a budete akorát naštvaní :-)
Na úvod je potřeba připomenout, že se tady bavíme o cestě na největší japonský ostrov Honšú, kde se nachází jak hlavní město Japonska Tokyo, tak i horské městečko Hakuba (prefektura Nagano), kde se v roce 1998 konaly zimní olympijské hry a kde se právě nacházíme my. Tokyo má dvě letiště (Narita a Haneda) a ačkoliv my lítáme zatím jen na Naritu, obecné informace o příletu platí pro obě letiště stejně.
Než vám popíšu, jak se dostat až do Hakuby, popíšu vám oficiální proces vstupu do země. Je to ale dost podobné jako dnes v jiných zemích. Ještě v letadle dostanete k vyplnění dva formuláře v angličtině (tip: mějte u sebe propisku), které budete potřebovat při imigrační kontrole (disembarkation form for foreigner) a při celním odbavení (customs declaration). (Pokud formulář z jakéhokoliv důvodu nedostanete v letadle, najdete ho při průchodu k místu vyzvednutí zavazadel)
S vyplněným imigračním formulářem půjdete k pasové kontrole a pro víza. Více informací o vízech viz Víza a bezvízový vstup do země níže. Oskenují vám ukazováčky a vyfotí vás, neměli by se vás na nic ptát a pokud jo, tak nejlepší je mluvit pravdu :-).
Z pasové kontroly si půjdete vyzvednout zavazadla a dále s vyplněným celním formulářem projdete další kontrolou, tentokrát se zavazadly, kde se podívají, co jste vyplnili do celního přiznání. Pozor na dovoz čehokoliv, co by se jim nemuselo na kontrole líbit (semínka, jídlo, zbraně, zvířata, atd). Tam by se vás taky neměli na nic ptát a pokud jo, tak to bude nejspíš proč jedete do Japonska a co tam budete dělat, nebo jaké je vaše povolání. Ale jak už jsem psala, mluvit pravdu a nic než pravdu. Jo a bacha na zakázaný látky, Japonci jsou obecně v tomhle ohledu přísní, v prostorách kolem zavazadel chodí policajti se psy a minule očmuchali všechny, kdo stáli ve frontě. Já se bojím mít v kufru mouku (na br. knedlíky :-) ), aby mě nechtěli prohledat celý kufr.
Na turistická víza můžete pobývat na území Japonska po dobu 90ti dní, pak musíte opustit území Japonska. Turistické vízum není potřeba řešit předem, dostanete ho až při vstupu do Japonska při kontrole, kde odevzdáváte imigrační formulář. Vízum má podobu nálepky nalepené do vašeho pasu. Po opuštění území Japonska je možné se znovu vrátit na jeho území. Po takovém návratu byste měli znovu dostat povolení zůstat na území Japonska po dobu 90ti dní.
Abyste mohli pracovat v Japonsku pro japonského zaměstnavatele, když už vám není 30 let a nemůžete získat WH, potřebujete získat pracovní vízum. Je potřeba vyplnit formulář (k dispozici na Velvyslanectví Japonska zde), mít pasovou fotku starou maximálně 6 měsíců, platný cestovní pas a certifikát způsobilosti (Certificate of eligibility), případně další dokumenty, kdyby vás o ně někdo požádal - jejich seznam k nahlédnutí zde.
Hned po tom, co si hluboce oddychnete, že jste zvládli tak dalekou cestu, prošli kontrolou a máte všechna zavazadla, můžete se vydat vlakem do centra (v našem případě do stanice Tokyo Station). Pokud je vaše cílová destinace jinde než v Tokyu (třeba právě v Hakubě) a vy si chcete Tokyo užít na lehko, velice doporučuji nechat si poslat zavazadla přímo na ubytování službou Yamato (tzv. Black cats). Jen co vyjdete z celní kontroly, vydáte se doprava a Yamato najdete po pár desítkách metrů na konci chodby. Poslání 23kg kufru z Narity do Hakuby (cca 300km) mě v lednu 2019 stálo 2380 yenů, což je cca 500Kč. Platí se za kila a za vzdálenost doručení.
Z letiště Narita jezdí vlaky a další spoje, kterými se dostanete na Tokyo Station, odkud můžete libovolně pokračovat kam budete chtít. My jezdíme vlakem Narita Express z letiště do Tokyo Station, odkud jedeme dál shinkansenem. Narita express najdete v budově letiště o patro níž než je Yamato, hledejte ceduli "Railways".
Je nejlepší koupit si všechny potřebné lístky (Narita Express a shinkansen) hned vedle cedule "Railways" u přepážky "Train tickets".
Pak sejdete o patro níž, kde, když budete sledovat červenou barvu a nápisy Narita Express, velice brzy najdete nástupiště, odkud odjet na Tokyo Station. Tento vlak jezdí každou půl hodinu. Ve vlaku by měla být WiFi.
Do turniketu strčíte vždy lístek hlavní (jen ten, kde je cena) plus lístek, který zrovna potřebujete na ten konkrétní vlak či shinkansen. Lístky vyjedou na druhé straně turniketu - berete je s sebou.
Když se dostanete na Tokyo Station, potřebujete najít, kde staví shinkansen. Tentokrát budete sledovat barvu zelenou a obrázek masky shinkansenu.
Chvilku půjdete po zelené barvě a ve finále chcete najít tento sloup.
Na lístku budete mít název vlaku, čas odjezdu a číslo nástupiště, takže se podle toho můžete krásně orientovat. Pak hledejte tyto turnikety, kde vložíte svůj hlavní lístek plus lístek na shinkansen.
Když vyjdete na nástupiště, nebudete mít problém se zorientovat, odkud vám vlak pojede. Vše je napsané nejen v japonštině, ale i v angličtině. Užijte si tu organizovanost a přesnost japonské dopravy. Přijede včas přesně tam, kam má, jen si najděte číslo vašeho vagonu na lístku a podle značek namalovaných na zemi poznáte, kde vlak zastaví. Nádhera.
Pokud stále čtete, znamená to, že se možná chystáte do Hakuby, nebo vám jen chybí moje vyprávění :-). V Nagano Station do turniketu strčíte všechny lístky, které vám už nevyjedou a vydáte se východním východem vlevo, kde na vás konečně vykouknou hory. TIP: naproti po spojovacím můstku je 7eleven, kde si můžete v bankomatu vybrat peníze na koupi lístku na autobus.
Sejdete po schodech dolů doleva, kde si v obchůdku koupíte lístek na autobus do Hakuby (Happo bus terminal) za 2000 yenů (cca 420 Kč).
Kousek od obchůdku je nástupiště číslo 26, kde přijede váš autobus. Je to úplně poslední zastávka na nástupišti.
A pak už tradá do Hakuby, kde vás po hodině cesty krásnými vesničkami vyzvedneme na nádraží.
Je tu pár věcí, které si beru s sebou, ušetří mi to dost starostí. Japonci obecně moc neumí anglicky (hlavně mimo Tokyo, kde jsme my), takže je někdy vážně složité získat, co potřebujete.
Doufám, že se taky nadchnete pro cestu do Japonska, protože to tu opravdu stojí za to. Všechny ty krásy i podivnosti. Příště si zase dáme nějaké to sushi, tentokrát ale velice netradičně. Dostala jsem od kamaráda Majly takovou dřevěnou formičku, kterou našel někde v malém vetešnictví, která sloužila k tvorbě sushi kdysi před lety. Sama jsem zvědavá, jak to dopadne :-).
Kdybyste měl někdo jakýkoliv dotaz, nebo bylo něco nejasné, ráda vám poradím, co a jak :-).
Název "teriyaki" pochází ze dvou japonských slov: "teri" (které znamená lesklý nebo glazovaný) a "yaki" (které znamená grilovaný nebo pečený). Teriyaki omáčka obvykle obsahuje sójovou omáčku, mirin (sladké rýžové víno), saké a cukr nebo med, což jí dodává charakteristickou sladko-slanou chuť.
Dnes nemotám sushi, dnes o něm mluvím, a nejen o sushi, ale hlavně o mé zkušenosti z pobytu v USA, Kanadě, na Novém Zélandu a v Japonsku.
CO je wasabi? A PROČ se konzumuje společně se sushi? Wasabi, neboli Eutrema japonica, je japonský křen, který obsahuje hodně vlákniny, vitamínu C, draslíku, vápníku a hořčíku.
Rozhodla jsem se sepsat článek pro ty z vás, kdo se jednou do Japonska dřív nebo později vydají. Najdete zde praktické rady, kde koupit letenky, jestli potřebujete víza, jak se orientovat v Tokyu na nádraží, a další tipy, jak si komfortně užít cestu a následný pobyt v této magické zemi. Zdrojem jsou především moje zkušenosti.
